Automobilová doprava ve městech s přibývajícími počty vozidel a s nárůstem provozu stále více ovlivňuje obyvatele i městské prostředí, v posledních desetiletích především ve větších městech ČR a zvláště v Praze. V automobilové dopravě v České republice zaujímá hlavní město Praha specifické postavení, projevující se v nadprůměrně vysokých intenzitách i dopravních výkonech ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v extravilánu. Stupeň motorizace v Praze k 31.12.2009 dosáhl počtu 732 vozidel na 1000 obyvatel, stupeň automobilizace 547 vozidel na 1000 obyvatel, dopravní výkon automobilové dopravy činí v průměrném pracovním dni 21,2 mil. vozokm, dělba přepravní práce motorové dopravy v počtu cest za pracovní den – hromadná doprava 57 %, automobilová doprava 43 %.
Významným fenoménem v Praze je sice snaha o zklidňování dopravy v centrální části města, ale současně intenzivní zahušťování zástavby vícepodlažními budovami kancelářskými, komerčními, bytovými, nákupními, kde se dá. Proti tomu plánovaná výstavba dopravní infrastruktury se významně opožďuje za dlouhodobými cíli, a z hlediska nároků na způsob řešení značně prodražuje, a to i přes nepopiratelné úspěchy zprovoznění Strahovského tunelu, Mrázovky i Zlíchova, rozestavění křižovatky Malovanka, úseků MO Blanka a Vysočanské radiály. Urbanistický rozvoj za Prahou až do vzdálenosti 30 km a z toho plynoucí vysoká denní dojížďka za prací do Prahy naprosto překročily dříve významné víkendové rekreační dopravní špičky. Intenzity provozu ve čtvrtek převyšují 1,5x sobotní a 1,65x nedělní provoz.
Komunikační síť Prahy byla navržena jako radiálně okružní, sestává ze dvou okružních komunikací, vnějšího Silničního okruhu (SOKP), vnitřního Městského okruhu (MO) a sedmi radiálních komunikací, které vycházejí z městského okruhu, propojují městský okruh se silničním okruhem a dále navazují na dálnice a silnice I.třídy středočeského regionu. Je preferována výstavba silničního okruhu, jako ochrana Prahy před státní a mezinárodní transitní dopravou. Předpokládaná délka silničního okruhu je 83 km. Pro ochranu historického jádra města a řešení vnitroměstské transitní dopravy slouží městský okruh. Předpokládaná délka městského okruhu je 33 km. „Funkcí městského okruhu je umožnit regulaci automobilové dopravy v centrální části města, převést diametrální a vnitroměstské vztahy mimo tuto oblast a propojit oblasti středního pásma města. Městský okruh má charakter městské sběrné komunikace, tak je charakterizována funkce a důležitost nejzatíženějších komunikací města v Územně hospodářských zásadách a v Souborném stanovisku k územnímu plánu hl. m. Prahy.
Břevnovská radiála (BR) je z tohoto úhlu pohledu sběrnou komunikací celoměstského významu. Přenáší radiální dopravní vztahy od silnice R6 (Praha – Karlovy Vary) a silničního okruhu (SOKP) směrem k městskému okruhu (MO), na který se napojuje u severního portálu Strahovského tunelu (SAT). Břevnovská radiála by měla nahradit komunikační trasu vedenou v současné době ulicemi Karlovarskou, Bělohorskou a Patočkovou a převzít co největší část dopravního zatížení, které tyto ulice v současné době přenášejí. Cílem řešení je ochránit v co největší míře obytnou zástavbu podél těchto komunikací převedením dopravy do jiné trasy a zvýšit bezpečnost obyvatel podél dopravních tras.
Cílem je dále zlepšit současnou dopravní situaci na místních komunikacích nejen v zájmovém území, ale i v dalších místech Prahy. Výběr jednotlivých tras probíhal po řadu let.