Záměr stavby „Stavba č. 7553 – Břevnovská radiála“ je záměrem, který v době zpracování a předložení oznámení v prosinci 2005 podléhal posuzování podle tehdy platného znění zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zák. č. 93/2004 Sb., a to podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, kategorie I. (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.4. „Novostavby, rekonstrukce a přeložky silnic o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 10 km nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích delších než 1 km.“. Břevnovská radiála byla klasifikována jako místní komunikace o 2 x 2 jízdních pruzích v délce cca 6,9 km. Příslušným úřadem pro proces posuzování a vydání stanoviska je MŽP ČR.
Od té doby došlo k novelizaci uvedeného zákona (zák. č. 163/2006 Sb. a zák. č. 216/2007 Sb., úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 49/2010 Sb.) a v současné době by navržený záměr spadal dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, do kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), sloupec A, pod bod 9.4. – „Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo přeložek stávajících silnic nebo místních komunikací o dvou nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o čtyřech a více jízdních pruzích, o délce 10 km a více”. Vzhledem ke své délce (cca 6,9 km) by se však z pohledu v současnosti platného zákona jednalo o tzv. „podlimitní“ stavbu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d), která podléhá zjišťovacímu řízení. Avšak podle přechodného ustanovení výše uvedených novel zákona je stanoveno, že: „Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů“.
Z uvedeného vyplývá, že předložený záměr nadále spadá do kategorie I. (záměry vždy podléhající posouzení) a příslušným úřadem pro posuzování záměru je Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP).
Kumulace vlivů
Jelikož stavba BR bude součástí sítě městských komunikací a bude se s nimi podílet na rozdělení dopravních proudů a dopravních zátěží v obsluhovaném území, nelze samotnou BR jako dopravní stavbu oddělit od sítě okolních komunikací. BR by po svém dokončení měla na sebe převzít co největší část dopravních zátěží stávajících komunikací v daném území. BR musí novou kvalitou a kapacitou nahradit stávající povrchovou komunikační trasu tvořenou ulicemi Karlovarská, Bělohorská a Patočkova, které nemají žádná technická opatření na snížení negativních účinků hluku a exhalací na přilehlou zástavbu. Realizace BR tedy významným způsobem ovlivní organizaci a rozložení dopravy na stávající související komunikační síti v dotčeném území. V Dokumentaci EIA jsou v příslušných kapitolách vyhodnoceny vlivy BR právě s ohledem na ovlivnění širšího území a kumulaci dalších vlivů v něm pro celé toto ovlivněné území, nejen pro bezprostřední okolí vlastní trasy BR.
Dne 17.01.2006 projednala Rada hl. m. Prahy změnu územního plánu – vedení trasy metra A ze stávající konečné stanice této trasy – Dejvická směrem na letiště Praha – Ruzyně. Od stávající konečné stanice tak vznikne osm nových stanic, které propojí oblast Dejvic, Veleslavína, Motola a letiště Praha – Ruzyně (obr. č. 4). Trasa prodloužení je stabilizována a v současné době probíhá intenzivní výstavba úseku Dejvická-Motol.
Jak je z obrázku č. 7 patrné, za stanicí Bílá Hora se budoucí trasa metra štěpí do dvou tras. Hlavní směr pokračuje dále na severozápad k letišti, jihozápadním směrem se odděluje větev, která napojí městskou část Řepy ve stejnojmenné stanici a ve stanici Zličín se potom propojí se stávající trasou metra B. Akcentovanější ze strany MHMP a tedy aktuálnější je v tuto chvíli vedení trasy na letiště Praha – Ruzyně – severozápadním směrem. Z toho vyplývá i střet této zahájené (v březnu 2010) a připravované akce se stavbou Břevnovské radiály spočívající v minimálně dvojnásobném křížení. Vzájemné křížení obou koridorů je rozdílné s ohledem na jednotlivé varianty a rovněž také z ohledem na realizaci případného jižního odbočení trasy A přes městskou část Řepy směrem na Zličín. Nebude-li se toto odbočení v budoucnu realizovat, odpadá ve všech variantách jedno místo křížení – právě s touto jihozápadní větví metra. S ohledem na stav rozpracovanosti projektové dokumentace prodloužení metra je v tuto chvíli mnohem významnější dvojí křížení obou tras v prostoru:
Z hlediska možných vlivů nelze BR posuzovat odděleně, ale právě rozhodně s ohledem na kumulaci dalších vlivů z ostatních souvisejících komunikací a staveb s cílem zjistit celkový výsledný efekt. Je proto nutné posuzovat nejen vlastní trasu BR a její bezprostřední okolí, ale širší území v oblasti od vyústění Strahovského tunelu přes Vypich, Motol až na silniční okruh v Řepích s ohledem na dopravní souvislosti a významné dopravní cíle v území. Vlivy BR se totiž projeví nejen v okolí trasy, ale i ve vzdálenějším území, v němž BR po svém zprovoznění příznivě ovlivní stávající dopravní situaci.
V současném stadiu předprojektové a projektové přípravy BR lze již s určitostí tvrdit, že prodloužením metra A do stanice Motol bude předbíhat před výstavbou BR a že existuje poslední příležitost zajistit, aby povrchové úpravy v prostoru křižovatky Vypich byly časově zkoordinovány a neprobíhaly zcela neefiktivně duplicitně, neboť obě stavby mají řadu zásahů v prostoru Vypichu, které by bylo možno sloučit, pokud by BR byla zahájena v tomto prostoru v roce 2012, když dokončení prací na metru je plánováno na rok 2014.
Trasa prodlužovaného metra A od stanice Dejvická pokračuje za stanicí Petřiny směrem k Fakultní nemocnici Motol, která spolu s nemocnicí Na Homolce představuje významný zdroj a cíl jak hromadné dopravy, tak vozidel pacientů, návštěvníků a sanitních vozů z Prahy a významné části Středočeského kraje. Celkový denní obrat obou těchto zdravotních zařízení je odhadován na cca 8.000 – 10.000 cest městskou hromadnou dopravou za den. Stanice Motol je situována severně od ulice Kukulovy při severním vstupu do areálu nemocnice a je orientovaná ve směru východ – západ, s jedním vestibulem přístupným ze západního čela nástupiště. Stanice je budována jako mělce ražená jednovestibulová stanice.
Ze stanice Motol je trasa koncipována tak, aby bylo možné vedení na letiště Praha – Ruzyně s možností obsluhy sídliště Dědina a aby trasování umožnilo i následné větvení směrem na Řepy a Zličín. Z těchto důvodů se trasa metra stáčí za stanicí Motol severovýchodním směrem na Bílou Horu.
Stanice Bílá Hora je vzdálena od stanice Motol 1,19 km a je situována v západovýchodním směru pod ulicí Karlovarskou jako ražená.
Zprovoznění stanice metra Motol bude znamenat významnou změnu dopravních vztahů a cílů v území jak v hromadné, tak i v individuální dopravě. Stanice je navržena k přímé obsluze zdravotnických zařízení, kde je očekáván obrat cestujících cca 15.600 cest/den. K tomu je nutno připočítat navazující autobusovou dopravu, která bude zprostředkovávat vazbu metra na velké sídelní celky západní a jihozápadní části Prahy. Zastávkou Motol je v současnosti vedeno 6 linek PID s intenzitou provozu cca 960 autobusů/24 hodin. Špičkový interval jednotlivých linek je v rozmezí 3 – 12 minut.
Stanice Motol jako dlouhodobě koncová stanice metra na SZ okraji Prahy se stane logickým cílem automobilové dopravy při dojíždce za prací ze Středočeského kraje zejména po silnici R6 a dalších komunikacích vzhledem k prohlubujícímu se tlaku na omezení a zpoplatnění parkování v centrálních oblastech Prahy.
Významné ovlivnění dopravní situace v území přineslo rovněž vybudování největšího obchodního centra v ČR řetězce Kaufland na Vypichu s kapacitou 600 parkovacích míst osobních vozidel. Při provozní době denně 7 – 24 hod přineslo toto zařízení novou dopravní zátěž do území, která byla zjištěna provedeným dopravním průzkumem, přičemž intenzita automobilové dopravy na vjezdu do OC Kaufland dosahuje hodnoty 4 730 voz/24 hodin. Při porovnání s intenzitou na ul. Bělohorská (32 342 voz/24 hodin) docházíme k závěru, že se jedná o 15% nárůst intenzity dopravy.
Dopravní situaci výrazně ovlivňují i obchody obchodního řetězce Hornbach a Lidl na Slánské ulici, jejichž návštěvnost a spádovost výrazně vyniká zejména o víkendech, kdy se Hornbach stává největším dopravním cílem v území. Dopravní průzkum v březnu 2008 prokázal, že intenzita dopravy na účelové komunikaci napojující plochu parkoviště dosahuje průměrné hodnoty 8627 vozidel/24 hodin. Při uvážení stávající hodnoty intenzity na ul. Slánská ve výši 27 000 voz/24 hodin je podíl přitížení od prodejny Hornbach velmi významný a dosahuje hodnoty 1/3 z celkového dopravního zatížení Slánské.
Hlukové zatížení území ovlivňuje nejen stávající doprava, ale i hluk z výstavby metra, množství vozidel vyvážejících rubaninu z tunelu Blanka, stavby metra a dalších staveb v tomto sektoru Prahy, skládkování zeminy na skládce Motol, probíhající i v sobotu do pozdních večerních hodin, četné lety záchranných vrtulníků na heliporty nemocnic, sirény sanitek, které se kvůli dopravním kongescím a omezené průjezdnosti ulice Karlovarská, Bělohorská a Kukulova nemohou dostat s akutními pacienty do nemocnic. K tomu přispívá i pravidelné převádění leteckého provozu z hlavní dráhy na dráhu vedlejší z důvodů nezbytné údržby hlavní dráhy, které nemůže ustat do doby, než bude posouzena, povolena a vybudována paralelní BIS dráha Ruzyňského letiště.
Ve stavební uzávěře Břevnovské radiály je dále soustavně žádáno o výjimky, svědčící o snaze postupně zastavět pozemky podél Patočkovy ulice, což přináší nejen komplikace při opožďované výstavbě BR, ale soustavně zvyšuje i poptávku po dopravní obsluze jak při stavbě těchto objektů, tak při jejich následném provozu.
Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Podstatou ÚSES je vytvoření funkčně způsobilé sítě tzv. biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která by v maximálně možné míře zahrnula existující přírodní lokality a zajistila jejich vhodný management. Zjednodušeně si lze představit, že biokoridory jsou využívány pro migraci a biocentra pro trvalou existenci druhů.
Vzhledem k tomu, že stavba BR se nachází na urbanizovaném území Prahy, jedná se v zájmovém území BR o krajinu pozměněnou s převahou urbánních prvků a zastavěných ploch s nízkým koeficientem ekologické stability.
Navržená stavba je stavbou liniovou, a proto se nutně setká s prvky ÚSES v krajině, a to ať navrženými nebo již funkčními.
Regionální a nadregionálni ÚSES
Záměr se částečně nachází v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru NRBK Údolí Vltavy – Štěchovice (obr. č. 10).
Pozn.: červená linie – osa NRBK Údolí Vltavy-Štěchovice
Zdroj: [www.ochranaprirody.cz]
RBK 31 – funkční regionální biokoridor hájový
Lokální ÚSES
Trasa Břevnovské radiály přechází následujícími prvky lokálního ÚSES (LBK – lokální biokoridor, LBC – lokální biocentrum):
LBC 190 – U boroviček – nefunkční lokální biocentrum, součást funkčního RBK R3/31
LBC 189 – Pod Bílou horou – nefunkční lokální biocentrum, součást funkčního RBK R3/31
LBC 188 – Pod Vypichem – nefunkční lokální biocentrum, součást funkčního RBK R3/31
LBK 237 – Vypich – Střešovické skály – nefunkční lokální biokoridor
LBC 186 – Vypich – nefunkční lokální biocentrum
Ve vzdálenějším okolí trasy BR se vyskytují další prvky lokálního ÚSES, jsou však v dostatečné vzdálenosti od trasy BR a nebudou stavbou dotčeny.
Severně od trasy BR (v okolí obory Hvězda a Vypichu) se nacházejí:
LBC 178 – V Šancích – nefunkční
LBC 187 – Obora Hvězda – funkční lokální biocentrum
LBK 240 – Na Bělohorské pláni – nefunkční lokální biokoridor
LBK 238 – Litovický potok – funkční lokální biokoridor
Jižně od trasy BR v okolí Plzeňské ulice lze nalézt:
LBC 191 – Kalvárie v Motole – funkční lokální biocentrum
LBC 198 – Skalka – funkční lokální biocentrum
IP 289 – Motolský potok
IP 288 – Poštovka
Zvláště chráněná území
Záměr BR se nenachází ve zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani v jeho ochranném pásmu.
Nejblíže k trase Břevnovské radiály se nachází Obora Hvězda, chráněné území kategorie přírodní památka (PP) poblíž křižovatky Vypich (obr. č. 10). Hranice území PP je cca 300 m od optimalizované varianty V1 CP-S a varianty V3 EKO Břevnov a přibližně pouze 50 m od varianty V2 Karlovarská-ražená).
PP Obora Hvězda (cca 250 m od křižovatky Vypich)
Umístění: k. ú. Dolní Liboc, Praha 6
Výměra: 84,15 ha.
Zřizovací akt: Vyhláška NVP č. 5/1988 Sb.
Hlavním motivem ochrany je dle zřizovací vyhlášky zajištění účinné ochrany lesních porostů přirozeného charakteru (habrové doubravy, bikové doubravy, bikové bučiny) a významné ornitologické lokality.
Popis: Zajímavý souvislý komplex lesa, který byl od roku 1530 využíván jako královská obora. Nachází se zde geologické profily s křídovými usazeninami (zejména v J a Z části území). Cenná je přírodě blízká skladba dřevin, která tvoří smíšený les a je refugiem mnoha vzácných a ohrožených živočichů. V současné vegetaci obory se nacházejí tyto fytocenologické jednotky: dubohabřina, degradovaná dubohabřina, kyselá doubrava, degradovaná doubrava, bučina, lužní les, olšina, vrbina, luční a ostřicové porosty, lesní porosty s nepřirozeným složením (převážně smrkové, modřínové, s černou borovicí, menší plochy s akátem) a plochy s parkovými a zahradními úpravami. Nachází se zde jediný souvislejší porost buku v celém pražském okolí. V území je i řada doupných stromů, které poskytují možnost úkrytu pro obratlovce i vhodné prostředí pro bezobratlé. Celá obora je bohatá na ptačí druhy (asi 50 druhů), významní jsou zde datlovití ptáci.
Podle provedených průzkumů v rámci oznámení k Břevnovské radiále zde nebyl zjištěn žádný zvláště chráněný druh rostlin. Ze živočišných druhů byly zjištěny následující zvláště chráněné druhy dle vyhl. č. 395/1992 Sb.: krajník hnědý, čolek obecný, ropucha zelená (nerozmnožuje se zde), ještěrka obecná, užovka obojková, kavka obecná (hnízdění neprokázáno), lejsek šedý, strakapoud prostřední, plch velký (velmi sporný údaj), veverka obecná.
Zároveň je PP Obora Hvězda součástí územního systému ekologické stability (ÚSES), a to lokálního biokoridoru spojujícího Litovický potok (Praha 6) s biocentry na území Prahy 5.
Celý areál PP Obora Hvězda je současně vyhlášenou národní kulturní památkou (podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) a část této PP (mokřad potoka za oborou a pod oborou) je územím Evropské soustavy ochrany přírody a krajiny Natura 2000.
Z větší části je dnes celé území PP obklopeno městskou zástavbou. Na J a JZ převažuje nízkopodlažní zástavba, na JV je dosud částečně volná plocha. Nadmořská výška území kolísá od 312 m n.m. (v louce dole) až po 375 m n.m. (poblíž Bělohorské brány).
Podle geomorfologického členění leží PP v Hostivické tabuli (okrsek) a ta je součástí podcelku Kladenská tabule, který spolu s Říčanskou plošinou tvoří celek Pražská plošina.
Břevnovská radiála je vedena mimo dosah PP Obory Hvězda (včetně ochranného pásma) a ostatních přírodních památek v okolí. Veškeré negativní vlivy Břevnovské radiály na chráněná území se projeví pouze zvýšením provozu v jejich okolí, a tím pravděpodobně i mírně nárazově zhoršenou kvalitou ovzduší právě v okolí Obory Hvězda zejména vlivem varianty V2 a zřejmě i V1 a V3. Tento dopad je posouzen podrobněji v kap. D.I. – vlivy na ovzduší. Jako jedno z doporučení navržených v biologickém průzkumu (viz příloha C.6.) je uvedena potřeba zajištění osvětlení BR v otevřených úsecích (výjezdech a křižovatkách) tak, aby nedošlo k nadměrnému zvýšení intenzity světla na plášti porostů obory Hvězda (z důvodu ochrany ptáků, netopýrů a hmyzu uvnitř Obory), což je jedno z možných negativních ovlivnění území v budoucnosti.
V širším okolí posuzovaného záměru se nacházejí následující zvláště chráněná území (jsou v dostatečné vzdálenosti a nebudou stavbou BR dotčeny):
PP Skalka
Umístění: k. ú. Smíchov, Praha 5
Výměra: 9,82 ha.
Zřizovací akt: Vyhláška NVP č. 5/1968 Sb.
Popis: PP Skalka je výchoz ordovických hornin – křemenců a břidlic, které zde vytvářejí geomorfologicky výrazné „kozí hřbety“ pokryté převážně acidofilními doubravami bikovými, ve vrcholových partiích zakrslými doubravami, v nižších partiích na hlubším a vlhčím substrátu dubohabřinami. Na jižních svazích přecházejí do vřesové doubravy, kde lze místně sledovat přirozené zmlazení dubu. Vrstvy křemenců nalezneme v malém lomu i s polohami prachovců a drob, ve kterých jsou zachovány ichnofosilie (zkamenělé stopy pohybu předvěkých živočichů po mořském dně). Druhově bohaté jsou okraje lesa – teplomilná společenstva lesních plášťů. Významné druhy: dub zimní (Quercus petrae), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), bez černý (Sambucus nigra).
Bylinné patro lesního porostu je v důsledku podkladu chudého živinami velice jednoduché. Ke chráněným druhům zde rostoucím patří např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Z dalších rostlin možno jmenovat skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a kokořík vonný (Polygonatum odoratum). Vyskytuje se zde také řada synantropních druhů. Na lesních i nelesních stanovištích se vyskytují teplomilné druhy hmyzu. V lomových stěnách lomu na „Ladronce“ jsou na vrstevních plochách lavic křemenců patrny nerovnosti mořského dna a stopy po lezení mořských organismů (např. červů Tigilites vertebralis). Území je významným refugiem pro ptactvo (dudek chocholatý, drozd zpěvný, rehek zahradní, strakapoud velký). K PP přiléhá zarostlá stráň s polokulturní loukou. Význam má zejména botanický a zoologický.
Zároveň plní tato přírodní památka i funkci lokálního biocentra LBC Skalka II.
PP Kalvárie v Motole
Umístění: k. ú. Motol, Praha 5
Výměra: 3,26 ha.
Zřizovací akt: Vyhláška NVP č. 4/1982 Sb.
Popis: Jedná se o geomorfologický fenomén a přírodní ekosystém – geomorfologický útvar s výchozy silurských diabasů a břidlic a xerotermní vegetací. PP má význam z geomorfologického a z geologického hlediska. Jde o typickou lokalitu motolského souvrství spodního siluru, které je oblastní litostratigrafickou jednotkou. Výchoz v zářezu Plzeňské ulice je jedním z mála výchozů spodních poloh tohoto souvrství, kde se vyskytuje kromě graptolitové fauny také fauna negraptolitová (ramenonožci, hlavonožci). Motolské údolí je v těchto místech pěkným příkladem epigenetického údolí v Praze.
Dva silurské diabasové ostrohy v blízkosti krematoria v Motole tvoří po obou stranách silnice výraznou krajinnou dominantu. Chráněné území je tvořeno jednou stranou údolí Motolského potoka a skalním sukem na druhé straně tohoto údolí. Geologické podloží tu tvoří především diabasy. V místě výchozu diabasu tvoří poměrně mělké údolí Motolského potoka menší soutěsku, které dominuje skalní útvar – vlastní Kalvárie. Levá strana údolí byla roztěžena lomy. Geologické podloží tvoří i liteňské břidlice siluru, které obsahují zkameněliny.
Na jižně orientovaných svazích se vyskytuje teplomilná vegetace a zvířena. Nejcennější jsou společenstva skalní stepi a skalních štěrbin. V západní části je lesní porost s některými prvky suťového lesa a podrostem jarních hájových bylin. Na východní části chráněného území, na skalním ostrohu Kalvárie, je porost pěchavy vápnomilné (Sesleria caelurea) s výskytem vzácného reliktu česneku tuhého (Allium strictum), dále chrpy chlumní (Centaurea triumfettii) a koniklece lučního (Pulsatilla pratensis). Hojná je bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Po okrajích jsou menší zalesněné plochy se zbytky hájové vegetace. Na protější, západní části chráněného území se svahy s jižní expozicí, jsou útržky kavylových stepí. Celek představuje refugium drobné fauny bezobratlých. Z plžů tu je pontický prvek páskovka žíhaná, z reliktních stepních brouků střevlíčci Olistophus sturmii a Harpalus vernalis. Bezkřídlý nosateček Acalles comutatus dokazuje, že malá svahová plocha přirozeného listnatého lesa ve východní části chráněného území je zbytkem lesního porostu, který se v této oblasti udržel několik set let. Z obratlovců se objevuje ještěrka obecná, hojný je výskyt hajních druhů ptáků (drozd zpěvný, budníček menší i mlynařík dlouhoocasý a další).
Chráněné území sloužilo v minulosti jako pastvina. Po ukončení této činnosti v padesátých letech našeho století docházelo k pozvolnému zarůstání území. Okrajové části chráněného území byly zčásti narušeny výsadbami borovice černé (Pinus nigra) a akátu (Robinia pseudoacacia).
PP Motolský ordovik
Umístění: k. ú. Motol, Praha 5
Výměra: 0,20 ha.
Zřizovací akt: Vyhláška NVP č. 5/1988 Sb.
Popis: Jedná se o význačný geologický profil v zářezu jinonické železniční tratě Praha-Smíchov-Slaný. V zářezu jsou odkryty vrstvy na rozhraní dvou ordovických stupňů dobrotiv – beroun. Ve strmém, mírně překoceném vrstevním sledu jsou v železničním zářezu zachyceny svrchní vrstvy dobrotivského souvrství ve facii dobrotivských břidlic a spodní polohy libeňského souvrství ve facii řevnických křemenců a libeňských břidlic.
Území je významné i z hlediska paleontologického. Dobrotivské i libeňské břidlice obsahují stratigraficky významnou faunu i mikrofaunu. Svrchní vrstvy dobrotivského souvrství (stupeň dobrotiv) obsahují ramenonožce (Paterula circina, Eumorpholites hanusi, Ptychopeltis salopiensis), konulárii (Plectoconularia sp. a Pseudoconularia grandissima), gastropoda (Sinuites sowerbyi), trilobity (Nobiliasaphus repulsus, Placoparia (C.) borni, Cyclopyge bohemica, Mytocephala mytoensis a Selenopeltis kamila) korýše (Caryocaris (C.) wrighti), graptolita (Cryptograptus tricornis) aj.
Na okraji listnatý háj s převahou dubů a bříz, místy s vtroušenými borovicemi. Jedná se o běžný křovinatý porost s chudým bylinným patrem, výskyt např. vřesu obecného (Calluna vulgaris) a janovce metlatého (Cytisus scoparius).
Z entomologického hlediska se jedná o významnou lokalitu blanokřídlých a pilatek. Ze střevlíkovitých brouků na jaře hojní svižníci Cicindella campestris a C. sylvicola.
Žádná z posuzovaných variant projektované Břevnovské radiály se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních (a povrchových) vod (CHOPAV).
V zájmovém území není vyhlášeno žádné pásmo hygienické ochrany (PHO) vodních zdrojů. Nejbližší PHO je situováno na Zličíně ve vzdálenosti cca 1.5 km jihozápadně od prvního úseku BR, který je „společný“ pro všechny posuzované varianty.
NATURA 2000
Soustavu NATURA 2000 tvoří v České republice ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Cílem je ochrana biotické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v Evropě. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., které nabylo účinnosti dne 15.4.2005, stanovuje národní seznam evropsky významných lokalit. Zveřejněním národního seznamu nabyla účinnosti i příslušná ustanovení zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, o ochraně přírody a krajiny (§ 45).
Záměr BR nebude mít vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti (viz příloha D.10.)
Na území města Prahy se vyskytuje několik evropsky významných lokalit (EVL) zařazených do soustavy Natura 2000:
Nejbližší lokalitou k řešenému záměru je evropsky významná lokalita (EVL) Obora Hvězda (obr. č. 11). Další lokalitou v blízkém okolí posuzovaného záměru je EVL Praha – Petřín.
EVL Obora Hvězda (CZ0113001)
Umístění: k. ú. Liboc, MČ Praha 6
Výměra: 1,9125 ha
Datum vyhlášení: 22. 12. 2004
Popis: mokřina na ssz. okraji PP Hvězda na břehu Litovického (Šáreckého) potoka
Předmět ochrany: lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustur)
Ekotop:
Geologie: facie černých břidlic, droby
Geomorfologie: Pražská plošina
Reliéf: terénní deprese na břehu Litovického potoka
Pedologie: typická fluvizem
Krajinná charakteristika: mokřadní nelesní i dřevinná (olšiny, vrbiny) společenstva na břehu Litovického potoka. Louka je ohraničená potokem a okrajem lesa v oboře.
Biota: vlhké pcháčové louky (T1.5), které přecházejí do porostů vysokých ostřic (M1.7). Ve V části území se vyskytuje mokřadní olšina (L1) a porosty vrb.
Významná lokalita druhu malakofauny : Vertigo angustior – 1014 vrkoč útlý.
Územím Evropské soustavy ochrany přírody a krajiny Natura 2000 je mokřad potoka za oborou a pod oborou, tedy mimo úplný přímý i nepřímý dosah stavby.
EVL Praha – Petřín (CZ0113773)
Umístění: MČ Praha 1, k. ú. Hradčany, Malá Strana, Smíchov
Výměra: 52,59 ha
Popis: velmi významná lokalita, přírodní fenomén v centru města, mj. i refugium hmyzí fauny; v současnosti slouží jako park
Předmět ochrany: roháč obecný (Lucanus cervus)
Ekotop:
Geologie: Území má pestrý geologický podklad. V nižší části území se vyskytují ordovické horniny (černé břidlice), v jejich nadloží jsou svrchnokřídové sedimenty (turonské pískovce).
Geomorfologie: Pražská plošina
Reliéf: Výrazný vrch zvedající se nad Vltavou.
Pedologie: Půdní poměry jsou složité, od nevyvinutých půd přes pararendziny a arenické kambizemě až hnědozemě s tendencí k hlubším pseudoglejovým hnědozemím na úpatí svahu.
Krajinná charakteristika: Výrazný vrch s částečně přírodě blízkými porosty, v současnosti sloužící jako park.
Biota: Přes dlouhodobou parkovou péči mají porosty ráz přirozené kyselé doubravy a dubohabřiny.
Zdroj: [www.geoportal.cenia.cz]
Památné stromy
Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je možno do kategorie zařadit mimořádně významné památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí, dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje, a to rozhodnutím orgánu ochrany přírody za „památné stromy“.
V nejbližším okolí záměru jsou dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, vyhlášeny památné stromy – buky lesní (Fagus silvatica L.), skupina 5 jedinců jírovce maďal (Aesculus hippocastanum L.), dub zimní (Quercus petraeae Liebl.) v Oboře Hvězda.[ENVIS Praha]. Před kostelem Panny Marie Vítězné v blízkosti komunikace v Karlovarské ulici se nachází vzrostlý strom, zřejmě jasan (Fraxinus sp.), jež je označen jako chráněný. Dále je v posuzovaném území ve Zdíkovské ulici (v blízkosti varianty V3 podle EKO Břevnov) vyhlášena jako památný strom hrušeň obecná (Pyrus communis L.).
Realizací záměru nebude dotčen žádný památný strom dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
Přírodní parky
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se v § 12 zabývá ochranou krajinného rázu. Tím je myšlena zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti a ochrana před činností snižující jejich estetickou a přírodní hodnotu. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo zrušení jeho stavu. Přírodní parky v duchu tohoto zákona odpovídají dřívějším oblastem klidu. Již vyhlášené oblasti klidu byly podle § 90 uvedeného zákona automaticky prohlášeny za přírodní parky. V současné době je v České republice přes sto přírodních parků.
V řešeném území se žádný přírodní park (PP) nenachází.
Nejbližším přírodním parkem v širším okolí záměru je PP Košíře-Motol (obr. č. 12).
PP Košíře-Motol
Umístění: Praha 5 (k. ú. Jinonice, Košíře, Motol), Praha 13 (k. ú. Stodůlky)
Charakter území: Těžištěm tohoto PP jsou historické parky, zahrady a usedlosti v oblasti Motolského a Košířského údolí. Zahrnuje i areál Motolského krematoria (lesní komplex), Motolské rybníky a golfové hřiště Motol. Dominantou území na severních svazích a dně Motolského údolí je tabulová hora Vidoule (zvláště chráněné území – přírodní památka – PP) s výraznými pískovcovými výchozy a četnými prameništi.
Rozloha: 354,4 ha
Vyhlášení: vyhláška č. 3/1991 Sb. HMP
ZCHÚ: PP Kalvárie v Motole (jižní část, 3,26 ha), PP Motolský ordovik (0,2 ha), PP Vidoule (6,69 ha)
Památky v přírodním parku mají geologický charakter (stolová hora, paleontologické nálezy, geologický profil pro korelaci stupňů ordoviku apod.).
Od vlastního záměru je tento PP oddělen údolím Motolského potoka a je tedy zcela mimo dopad posuzované stavby.
Zdroj: [www.geoportal.cenia.cz]
Významné krajinné prvky
Pojem VKP je definován § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy.
Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Ke stavební činnosti ovlivňující VKP je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
Jako významný krajinný prvek je dle § 6 výše uvedeného zákona zaregistrován v trase Břevnovské radiály segment území nazvaný Řepská step (č. j. MHMP-63633/00/OŽP/V-1110/00/Pra ze dne 6. 8. 2001), jenž se nachází na východním okraji k.ú. Řepy jižně od ulice U Boroviček (zaujímá část parcely č. 1504/1). Je součástí LBC U Boroviček, které by stavba hloubeného tunelu měla rozdělit na dvě poloviny. VKP Řepská step je v současnosti devastován navážkami a další činností, která bude případnou stavbou ve variantě V1 (optimalizovaná CP-Satra dle ÚP) a V3 (ražená EKO Břevnov) jen rozšířena. Vzhledem k tomu, že se jedná o VKP a biocentrum navržené – nefunkční, je zásadní, aby byla po ukončení stavby zajištěna v daném místě odpovídající rekultivace a údržba, alespoň v rozsahu uvedeného biocentra a VKP.
Dále je jako průchod navržené stavby přes VKP ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, možno uvažovat o průchodu trasy stavby přes lesní porost nad Motolskou nemocnicí, jak již bylo uvedeno v rámci biocentra L2/190 U Boroviček, přes které stavba prochází tunelem ve variantě V1 a V3 od východu k západu. Jde o území lesa popsané jako lesní celek LHC Praha, polesí Cibulka, porost 109 A5, věk porostu až 20 – 89 let. Jedná se o porosty borovice černé se vtroušeným starším dubem letním, a modřínem opadavým a na okraji s ovocnými stromy. Porost je doplněn směsí náletových křovin s převahou šípku a trnky. Přímo na plochách lesa v místě stavby zatím nebyly zjištěny žádné ohrožené ani chráněné druhy živočichů.
Za významný krajinný prvek VKP ze zákona je možno považovat kanalizovaný levostranný přítok Litovického potoka, který je dosycován vodami z ČOV. Doprovodné porosty potoka jsou omezené a nízké kvality.
Další prvky a území ochrany přírody a krajiny nebyly v trase stavby zaznamenány.
Území historického, kulturního a archeologického významu
Posuzovaná liniová stavba Břevnovské radiály zasahuje katastry Břevnov a Řepy a vizuálně též katastr Liboce. Jedná se o rozsáhlou lokalitu Prahy 5, 6 a 17, která má bohatou historii, zhmotnělou do řady kulturních nemovitých památek a dokonce několika národních kulturních památek. Posuzovaná stavba prochází napříč celým katastrem Břevnova, který je na kulturní a historické památky velmi bohatý. Zde můžeme jen ve značném zjednodušení a stručnosti popsat nejdůležitější kulturní a historické hodnoty území s tím, že není možné zcela vyčerpat danou problematiku, ke které existuje řada literatury a podkladů či monografií o jednotlivých objektech.
Velice podrobně je tato problematika zpracována v samostatné studii „Posouzení navrhované liniové stavby z hlediska vlivů na krajinný ráz ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“, která je přílohou C.8 dokumentace EIA.
Kulturní památky
V současné době se v zájmovém území nachází celá řada kulturních památek, které mohou být posuzovaným záměrem stavby BR dotčeny, a to zejména vizuálně. K nejvýznamnějším patří :
Výše uvedené památky jsou stručně charakterizovány dále v kap. C.2. – Kulturní památky a velice podrobně jsou všechny tyto památky popsány v samostatné studii „Posouzení navrhované liniové stavby z hlediska vlivů na krajinný ráz ve smyslu §12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“, která je přílohou C.8 dokumentace EIA.
Památkové rezervace
Jak je patrné z obr. č. 14, téměř celé posuzované území náleží k ochrannému pásmu městské památkové rezervace (oranžová linie), vyhlášené nařízením vlády ČSR č. 66/1971 Sb. ze dne 21. 7. 1971 o památkové rezervaci v hlavním městě Praze. Nejvýchodnější část 4. úseku BR se navíc dotýká území se zákazem výškových staveb.
Zdroj: [http://wgp.urhmp.cz]
Památkové zóny
Území jižně od Bělohorské ulice (u Břevnovského kláštera se dotýká trasy navrhované BR) je prohlášené za městskou památkovou zónu, Praha 6 – Tejnka (vyhláška MK ČR č. 108/2003 Sb. ze dne 1. dubna 2003 o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu). Je zde chráněna zejména typická městská bloková zástavba 19. století.
Zdroj: [http://www.npu.cz]
Archeologické památky
Území, na kterém se uskuteční stavba BR, je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o památkové péči.
Podle výpisu ze Státního archeologického seznamu ČR (SAS) se v katastru Břevnova nachází tato území s archeologickými nálezy (UAN):
v katastru Řep:
v katastru Liboce:
Většina území tedy patří do I. typu UAN, tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Jen cihelna Tejnka a ČOV v Řepích patří do IV. typu UAN, tj. území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá území, kde byly odtěženy vrstvy a uloženy nad předčtvrtohorním geologickém podloží).
Mezi hlavní archeologické nálezy v Břevnově patří knovízská osada z 9. – 7. století př. Kr., která souvisí s osadami dejvicko-bubenečskými. Z mladší doby hradištní je pak zjištěno pohřebiště na Bělohorské. Zachovaly se z něj dva starobylé velké zlacené kulovité knoflíky a jeden bronzový.